V Litomyšli vznikne jedna z prvních zemědělských biometanových stanic

Součástí areálu Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl by měla být v příštích letech unikátní technologie pro využití bioplynu. Ten bude standardní standardní výroby elektrické energie a tepla čištěn na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. Docíleno toho bude pomocí technologie speciálních membrán. jelikož je biometan kvalitativně totožný se zemním plynem, bude možné ho vtláčet do stávající plynové rozvodné sítě. Celý projekt včetně napojení na plynovou síť by měly být realizovatelné brněnské společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. Druhá zmíněná technologie pro vtláčení biometanu do rozvodné sítě plynu sama vyrábí.

Nechybí instalace plnicí stanice na stlačený zemní plyn (CNG)

Řešení by mělo zajistit výrobce biometanu stabilní odběr plynu. Součástí projektu výstavby jednotky na výrobu biometanu je i instalace plnicí stanice na stlačený zemní plyn (CNG). „Podobně komplexní realizace včetně instalace bezobslužné a plně automatizované CNG stanice v České republice zatím prakticky neexistuje. Technologie vtláčení do VTL plynovodou je naším vlastním unikátním řešením, čištění bioplynu pak zajišťuje dodavatelská společnost,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.

Zmíněná stanice na CNG bude umístěna v jiném areálu zemědělského družstva, který je od výrobního biometanu vzdálen přibližně 9 km. U této čerpací stanice si budou moci biometan natankovat do svých nádrží jak vozy zemědělského družstva, tak široká veřejnost. Plnící bude totiž napojena na plynovou rozvodnou síť ao transport biometanu se postará distributor zemního plynu. Nebude proto nutné budovat přímé plynovodní spojení mezi výrobnou biometanu a čerpací stanicí. Zároveň se počítá s tím, že stanice CNG bude součástí již existující čerpací stanice pohonných hmot.

Roční produkce: 1,7 mil. kubíků biometanu

Celková investice do biometanové a CNG stanice by měla přesáhnout 50 milionů korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a Ministerstva průmyslu a obchodu z operačního programu OPPIK. Biometanová stanice by zároveň měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 mil. kubíků biometanu ročně.

„Dloudobě se svými aktivitami snažíme o postupné ozelenění plynárenství. V zakázce takto velkého rozsahu bychom také rádi zúročili své třicetileté zkušenosti z tohoto odvětví. Jako zásadní zároveň vnímáme i to, že pomůžeme vytvořit dostatečné zázemí pro ekologičtější způsoby dopravy a přispět tak k udržitelnosti hned v několika aspektech současně,“ uvedla Monika Zitterbartová.

Česká republika podle ní stojí před náročným úkolem nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie. Zemní plyn totiž v tuzemsku v současné době pochází výhradně z fosilních zdrojů. Do určité míry je možné nahradit biometanem, který získává technologickou úpravou bioplynu. K produkci bioplynu přitom v České republice dochází již po desetiletí – vyrábí se zpracování biologicky rozložitelných materiálů v bioplynových stanicích, například kalů z odpadních vod, bioodpadů, statkových hnojiv nebo pěstovaných energetických plodin.

Přelomové řešení v Litomyšli

„Takový způsob produkce bioplynu je možné pozorovat ve více než 570 bioplynových stanicích v Česku. Do současné doby se však využívá tím způsobem, že se v kogeneračních jednotkách přeměnil na elektrickou energii a teplo. Řešení v Litomyšli je tak s ohledem na využití bioplynu přelomové. Věřím, že bude inspirací i pro další potenciální zákazníky a že podobné projekty uvidíme několik málo let na desítkách zemědělských bioplynových stanic v České republice,“ uzavřela výkonná ředitelka Hutira green gas.